Historie založení sboru

    I v moravské části tehdejší monarchie byl patrný vliv jak ze Zákup, tj. první vůbec sbor v rakouské monarchii, založený roku 1850, tak z Velvar, vůbec první sbor s českým velením založený v roce 1864. Pro zajímavost vůbec první sbor na Moravě, byť s německým velením založil August Thiry ve Fulneku v roce 1861. A první sbor s českým velením na Moravě založil v roce 1871 Titus Krška ve Velkém Meziříčí.
    Je třeba dodat, že v době, kdy byl Titus Krška v Třebíči a byl tam starostou města v roce 1868 Ignác Přerovský, založil Krška první sbor s českým velením v tomto svém rodném městě. Když však v roce 1870 opouští Třebíč, byl tento český sbor změněn na německý.
    8. června 1871 svolává Titus Krška poradu příznivců hasičské myšlenky ve Velkém Meziříčí. Závěrem tohoto shromáždění bylo pověření Tita Kršky vypracováním stanov a založení Dobrovolného hasičského sboru. 19. června 1871 vypracované a podepsané stanovy 14 občany zasílá na c. k. zemské místodržitelství do Brna. Žádost byla ke dni 21. července 1871 kladně vyřízena. Tento den lze nazvat dnem založení "Dobrovolné jednoty hasičské ve Velkém Meziříčí". Na první valné schůzi dne 27. srpna 1871 byl tajnou volbou zvolen výbor, připomeňme si krátce jejich jména: starosta Eduard Krška, náměstek František Formánek, hospodář Jan Hedvábný, pokladník Ambrož Kunka, náčelník Titus Krška, vůdce lezců Jan Čermák, vůdce stříkačů Emanuel Nestrašil, vůdce vodařů Václav Holík, starostou města Velkého Meziříčí byl v té době Antonín Jelínek.
    Téhož roku Sbor zasahuje při požáru střechy věže kostela, při níž používá čtyřkolovou stříkačku, zvanou "Floriánka". Tento zásah ocenila veřejnost a Sbor získává na prestiži a dostává se do podvědomí obyvatelstva. V červenci 1889 je uvedena do provozu hasičská zbrojnice, v místech dnešní tělocvičny u kostela, sloužící až do roku 1972, kdy dochází k přemístění do současných prostor.
    V roce 1873 při požáru 123 domů v Třebíči se Sbor pod vedením Tita Kršky aktivně podílí na likvidaci požáru. Svým rázným rozhodnutím zamezil rozšíření požáru na další část města. 1876 v Třebíči hoří opět, tentokrát 62 domů, Sbor opět aktivně zasahuje. Zásahová činnost se projevuje růstem dluhů v hospodaření Sboru. Starosta Sboru Eduard Krška žádá město o převzetí majetku sboru včetně uhrazení vzniklých dluhů. Obecní zastupitelstvo obeznámené s činností Sboru, především jeho prospěšností jako ochrance životů a majetků vážených občanů města, nabídku přijalo.
    V roce 1894 zakupuje Sbor, po dlouholetých snahách parní stříkačku od firmy Smekal. Tato parní stříkačka byla činná, byť jen při ukázkách, ještě na oslavách 130tého výročí Sboru v roce 2001 a nyní je zapůjčena Hasičskému muzeu ve Zbirohu, kde se těší velkého zájmu návštěvníků.

   Rozrůstajícím se počtem vznikajících českých sborů ve městech a na vesnicích bylo vhodné jejich činnost metodicky sjednocovat, dát jednotná pravidla stanov a výcviku. Titus Krška aktivně pracoval i v oblasti sdružování českých sborů na Moravě a Slezsku a výrazně se zasloužil v roce 1874 i o vznik České ústřední jednoty moravskoslezských dobrovolných sborů hasičských, do jehož čela byl také zvolen. V této funkci setrval až do svého úmrtí.

| Levné stěhování Praha | herní pc | Mezinárodní stěhování