Historie založení sboru

I v moravské části tehdejší monarchie byl patrný vliv jak ze Zákup, tj. první vůbec sbor v rakouské monarchii, založený roku 1850, tak z Velvar, vůbec první sbor s českým velením založený v roce 1864. Pro zajímavost vůbec první sbor na Moravě, byť s německým velením založil August Thiry ve Fulneku v roce 1861. A první sbor s českým velením na Moravě založil v roce 1871 Titus Krška ve Velkém Meziříčí.

    Je třeba dodat, že v době, kdy byl Titus Krška v Třebíči a byl tam starostou města v roce 1868 Ignác Přerovský, založil Krška první sbor s českým velením v tomto svém rodném městě. Když však v roce 1870 opouští Třebíč, byl tento český sbor změněn na německý.

    8. června 1871 svolává Titus Krška poradu příznivců hasičské myšlenky ve Velkém Meziříčí. Závěrem tohoto shromáždění bylo pověření Tita Kršky vypracováním stanov a založení Dobrovolného hasičského sboru. 19. června 1871 vypracované a podepsané stanovy 14 občany zasílá na c. k. zemské místodržitelství do Brna. Žádost byla ke dni 21. července 1871 kladně vyřízena. Tento den lze nazvat dnem založení "Dobrovolné jednoty hasičské ve Velkém Meziříčí". Na první valné schůzi dne 27. srpna 1871 byl tajnou volbou zvolen výbor, připomeňme si krátce jejich jména: starosta Eduard Krška, náměstek František Formánek, hospodář Jan Hedvábný, pokladník Ambrož Kunka, náčelník Titus Krška, vůdce lezců Jan Čermák, vůdce stříkačů Emanuel Nestrašil, vůdce vodařů Václav Holík, starostou města Velkého Meziříčí byl v té době Antonín Jelínek.

    Téhož roku Sbor zasahuje při požáru střechy věže kostela, při níž používá čtyřkolovou stříkačku, zvanou "Floriánka". Tento zásah ocenila veřejnost a Sbor získává na prestiži a dostává se do podvědomí obyvatelstva. V červenci 1889 je uvedena do provozu hasičská zbrojnice, v místech dnešní tělocvičny u kostela, sloužící až do roku 1972, kdy dochází k přemístění do současných prostor.

    V roce 1873 při požáru 123 domů v Třebíči se Sbor pod vedením Tita Kršky aktivně podílí na likvidaci požáru. Svým rázným rozhodnutím zamezil rozšíření požáru na další část města. 1876 v Třebíči hoří opět, tentokrát 62 domů, Sbor opět aktivně zasahuje. Zásahová činnost se projevuje růstem dluhů v hospodaření Sboru. Starosta Sboru Eduard Krška žádá město o převzetí majetku sboru včetně uhrazení vzniklých dluhů. Obecní zastupitelstvo obeznámené s činností Sboru, především jeho prospěšností jako ochrance životů a majetků vážených občanů města, nabídku přijalo.

    V roce 1894 zakupuje Sbor, po dlouholetých snahách parní stříkačku od firmy Smekal. Tato parní stříkačka byla činná, byť jen při ukázkách, ještě na oslavách 130tého výročí Sboru v roce 2001 a nyní je zapůjčena Hasičskému muzeu ve Zbirohu, kde se těší velkého zájmu návštěvníků.

   Rozrůstajícím se počtem vznikajících českých sborů ve městech a na vesnicích bylo vhodné jejich činnost metodicky sjednocovat, dát jednotná pravidla stanov a výcviku. Titus Krška aktivně pracoval i v oblasti sdružování českých sborů na Moravě a Slezsku a výrazně se zasloužil v roce 1874 i o vznik České ústřední jednoty moravskoslezských dobrovolných sborů hasičských, do jehož čela byl také zvolen. V této funkci setrval až do svého úmrtí.

I. polovina 20. století

  Zakladatel Titus Krška zemřel po požáru tří domů na náměstí ve Velkém Meziříčí dne 24. října 1900. Moravské hasičstvo mu vybudovalo a 15. října 1905 odhalilo na starém hřbitově pomník.

   V předvečer první světové války tj. rok 1914 Sbor dosahuje 51 členů. Konce války se nedožili 4 členové.

    Roku 1930 je zakoupena automobilová stříkačka Škoda 154. O rok později je zakládán zámecký sbor u velkostatku Františka Harracha. Růst mezinárodního napětí a ohrožení republiky měl vliv na založení civilní protiletadlové ochrany v roce 1936. Sbor v těchto letech aktivně organizuje desítky školení a cvičení pro případ napadení. V období okupace sbor získává motorovou stříkačku. V květnových dnech roku 1945 se hasiči aktivně účastní událostí v našem městě, jejich činnost vrcholí při vytažení ostatků 57 povražděných obětí nacisty z řeky Oslavy a Balinky a při vyprošťování 15 obětí po náletu Rudé Armády.

    V roce 1946, oslavil Sbor 75. výročí svého trvání uspořádáním hasičské výstavy a cvičením na Náměstí dne 24. června, při němž převzal výzbroj a výstroj od zrušeného zámeckého sboru.

II. polovina 20. století

    Důkazem dobré práce byl rok 1964, kdy Sbor obdržel nejvyšší vyznamenání "Čestný prapor ÚV ČSPO".

    Dne 12. dubna 1969 po požáru asfaltu u nového nádraží zemřel člen Sboru Jaroslav Vaněk. K uctění jeho památky pořádá Sbor od roku 1970 pravidelně soutěž v požárním útoku "Memoriál Jaroslava Vaňka". Uvedená soutěž se v posledních letech přenesla díky podpoře města na Náměstí a stává se tak pro naše občany zajímavou podívanou sobotního dne i noci, neboť soutěž je posledních pět let organizována jako noční. Tato soutěž má již širokou odezvu a svojí účastí cca 35 družstvy mužů a cca 15 družstvy žen patří k tradičním soutěžím v požárním útoku a je zařazena do série soutěží žďárské ligy, program je tradičně doplněn o soutěže dětí a mládeže v požárním útoku.

    K 100. výročí v roce 1971 byla vydána publikace a na slavnostní schůzi byla Sboru udělena stuha k "Čestnému praporu ÚV ČSPO". K tomuto roku má Sbor 47 členů.

    Počátkem roku 1972 bylo ve Velkém Meziříčí zřízeno detašované pracoviště Okresního veřejného požárního útvaru Žďár nad Sázavou. Prvním hasičem z povolání se stal Jiří Doležal. V červnu 1972 byla slavnostně předána do užívání nová hasičská zbrojnice. Pro Vaši informaci, na výstavbě zbrojnice bylo občany města a členy Sboru odpracováno celkem 4892 hodin.

    V roce 1973 byl uspořádán I. ročník soutěže "Den družby mladého požárníka". Duchovním otcem této soutěže byl Josef Kunčík a vedoucí mládeže Zdeněk Kutlvašr. Cílem soutěže bylo výchovné působení na mládež. Uvedená soutěž se pravidelně konala do roku 1982, kdy proběhl X. ročník. V roce 1973 město navštívili hasiči z Lucemburska a z Polska.

    K 110. výročí v roce 1981 byla na zámku instalována stálá expozice požární techniky. Výstava v zámeckých prostorech setrvala až do roku 1993, tj. kdy byl předán původním majitelům.

    V roce 1983 se podařilo realizovat převážně svépomocí přístavbu hasičské zbrojnice. Druhá etapa přístavby proběhla v letech 1989-1992  dostavbou nadstavby hasičské zbrojnice.

    Při tomto krátkém připomenutí historie Sboru je nemožné připomenout obětavý přístup při velké povodni v našem městě v květnu roku 1985, kdy na likvidaci škod se podíleli dobrovolníci a členové SDH i z okolních obcí.

90. léta 20. století

    Léta 90 jsou ve znamení překotných změn zasahující do všech oblastí života. I Sbor se postupně adaptuje na nové finanční podmínky i dá se říci, že prochází i postupně generační obměnou, čímž se mu podařilo reagovat na časovou zaneprázdněnost řady svých členů. Vždyť změny s nástupem nových podmínek výrazně zasáhly do zaměstnanosti a volného času nás všech. O to cennější je přístup aktivně pracujících členů, kteří dále plní kroniku Sboru svoji bohatou činností.
    

    Důkazem toho je oživení od roku 1991 soutěžního družstva žen s vynikajícími úspěchy propagující město Velké Meziříčí v rámci celé republiky. Jedním z velkých úspěchů bylo třetí vítězství za sebou o "Pohár Slovenské televize" v Bratislavě a tím získání tohoto poháru do trvalého vlastnictví. Ženy aktivně se podílejí na všech kulturních akcích pořádaných Sborem především zajištěním a přípravou občerstvení.
    

    Dále je nutno dodat, že požární jednotka SDH města má 100% členskou základnu z členů Sboru dobrovolných hasičů a velká část příslušníků sloužící na stanici Velké Meziříčí HZS kraje Vysočina jsou aktivními členy Sboru dobrovolných hasičů. Titus Krška, zakladatel Hasičského sboru může z hasičského nebe, spokojeně pozorovat činnost svých pokračovatelů.   
   

    Rovněž práce s mládeží má dobré výsledky a družstva Mladých hasičů se umisťují na předních místech v okrese. Dokladem jsou přední místa v okresním kole celostátní hry Plamen. Odměnou dětem a mládeži za jejich činnost je každoročně pořádaný letní tábor.       
   

    Rok 1996 byl rokem 125. výročí založení Sboru. K tomuto výročí byla vydána publikace, která navazuje na předešlou publikaci, vydanou k 100. výročí. Publikace podrobně zachycuje posledních 25 let činnosti sboru. V rámci oslav byla na místě, kde stával dům Tita Kršky odhalena pamětní deska. Na slavnostní schůzi Sbor obdržel z rukou starosty SH ČMS Ing. Rudolfa Manouška stuhu k Čestnému praporu ÚV.
    

   V roce 1997 započala výstavba přístavby pracoviště Záchranné služby okresu Žďár nad Sázavou, jejíž dokončení a slavnostní otevření se uskutečnilo v roce 1998. Po složitých jednáních především z důvodů finančního zajištění je zakoupena městem v roce 1997 a za přispění státní dotace a sponzorů nová cisternová automobilová stříkačka schopná vysokotlakého hašení CAS 8 A31T 4x4 na podvozku Praga vyrobená v THT Polička. Jednotka SDH města, jejímž velitelem je Jaroslav Šišpela, zařazená v rámci plošného pokrytí jako jednotka JPO II/1, tj. jednotka s výjezdem do 5 min. je nyní v režimu JPO III/1, tj. s výjezdem do 10 min. a je předurčená k zásahům i mimo území katastru svého zřizovatele, tak získává novou techniku. Celkové vybavení jednotky SDH obce je doplněné v roce 1998 o dýchací techniku, v roce 2005 o nový dopravní automobil na podvozku Renault, v roce 2008 byla provedena modernizace CAS 32 na podvozku T- 148, majetkově převedenou od HZS kraje Vysočina a v roce 2010 se uskutečnila obměna minibusu na podvozku WV.  Svým vybavením je jednotka SDH města, kterou město Velké Meziříčí zřizuje na základě zákona o PO, na velice solidní úrovni, v porovnání s vybavením jednotek SDH  kraje stejné kategorie.
   

   V roce 1998 dochází k poslední výměně starosty SDH Velké Meziříčí. Starostou sboru je zvolen Miroslav Jágrik.

Události počátku nového tisíciletí

    V roce 2000 je stěžejní akcí Sboru pietní vzpomínka na našeho zakladatele Tita Kršky při příležitosti 100. výročí jeho úmrtí. Mše, kladení věnce na hrobě a pietního shromáždění zde na sále se také zúčastnili potomci Tita Kršky. V rámci shromáždění byla uspořádána malá výstava materiálů připomínající život, dílo a odkaz našeho zakladatele. 
    

    V březnu 2006 město ohrožuje řeka Balinka a řeka Oslava v souvislosti s táním vydatných sněhových zásob, situace je komplikovaná především rekonstrukcí hráze přehrady Mostiště, která je plně zrekonstruovaná v roce 2007. Tento rok je především rokem oslav 135. výročí založení Sboru. Podařilo se v prostorách staré synagogy uspořádat výstavu k uvedenému výročí doplněnou o řadu historických písemností, především z majetku Sboru. V prostorách hasičské zbrojnice a na přilehlém hřišti byla uspořádána výstava techniky, došlo k uctění památky Tita Kršky u jeho hrobu a slavnostní schůze se zúčastnil, kromě představitelů města, zástupců krajského sdružení HČMS, HZS kraje Vysočina i ministr vnitra ČR František Bublan a hejtman kraje Vysočina RNDr. Miloš Vystrčil. U příležitosti oslav založení sboru a jako uznání jeho činnosti obdržel z rukou Jana Slámečky Stuhu II. stupně k praporu SH ČMS.

    V roce 2009 družstvo Sboru SDH Velké Meziříčí reprezentuje ČR na mezinárodní soutěži v disciplínách CTIF v Ostravě.

    V roce 2010 u příležitosti 110 výročí úmrtí Tita Kršky si Sbor pořizuje slavnostní historický prapor. V tomto roce družstvo žen slaví obrovský úspěch v disciplínách CTIF na Mistrovství republiky ve Dvoře Králové nad Labem, kde se stává mistrem republiky v národním rekordu.